YUMMI *_* ))) blog smutku a radosty

6 díl :xetra nebo ne?

13. ledna 2008 v 18:14 | kalik |  moje anime povídka
Nožem smeřovala přimo mi do srtce a kdis sem zavřela oči a zařvala!bila jsem se jista že tohle bil konec ale ne,necitila sem se bolest jen sem se otevřela oči a viděla jak negto zezadu drži ruku ari a nedovoluje me bodnout.srtce se mi vilitalo od strachu.spadla sem a ZASE stratela vedomi.probudila jsem se ale ne doma ale v nejki osvetlene mistnosti nebilo to světlo stare lampý ktera visela uprostřed mistnosti,bilo to světlo ktere pronika skrz zlute staré zacloný.polaha bila z nejakiho drahího kamene býleho s černímí čarkami,stěni bili upevněne staro řeckými sloupi s masivnou hlavičkou.hlavička sloupu měla podobu rostlinných listů.obrovske okna bes stekla a býli udelani ze stejního drahého kamene jako polaha.žlute listí dubu vitr pohaněl volně po mistností,to je ndhera to prostě nedokažu popsat!ja jsem ležela v uprosdřet obrovske meke postele usitou stručne a ručně.postel taki bila z kamene a persikavije padadjalniki i patpadusniki býli udělene z mekké latki v rohu stal strom kteri měl pestrij zelenej a slatovej čerstve zbarveni a rostl volně na višku.patalok býl hrozně visokí a na patalke bili obrazký ruzních andělu a andíílku ktere litali mezi oblaki pod zachodem slunce.vstala jsem a koukla do okna.z okna jsem víděla vodopadi a nezkončene hori udoli a lesa ano to bilo jedna z nejhesčich věci ktere jsem viděla v životě!najednou zachrusteli stré ručně virobene dveře z dubu.do mistností vešla ta sama pani kterou jsem potkala v lese a ktera na mě usmala věděla moje jmeno měla nadherne černe oči.měla na sobě staré ale neuvěřitelne heske kimano a vlasi spoutani v kasu.ja jsem bez dotazu vskočila h zeptala:kde to jsem!?co tadi dělam!? A jak jsem sem dostala?ale stara pani jen chitře zasmala a řikala but vítana ello!v uzemi ramanajského kralovstvi!
"Nejspíš nevíš jak si sem dostala ale neboj se všechno ti věsvětlim," řekla pani.ja jsem se ji zeptala"pani.....ale nestihla jsem dořict a ona mi otpověděla:jsem ramanajsa,a zase se namne usmala. otočila jsem vzhlet a v tichosti jsem se zeptala co tadi dělam , ale pani ramanajsa mí níc neřekla,jen se krasně trochu nakloněne usmala.pak šla ke dveřím a před tim neš višla z mistnostidala me me obličeni.připrav se ello!řekla a odešla.z batohu kteri lezel vedle mě jsem vzala mobilni telefon a skusila jsem zavolat mamně.ke podívu telefon pracoval a v trupce sem slišela:halo ello,kde se sakra věziš!_ano to bil rozlobeni hlas tati.pret tim neš jsem mu otpověděla,tak jsem si pomislela jak mu mužu řici kdiš to sama nevim!ale tata zase řekl ello "ahoj ema"ello!mlada damo hned mi otpověs kde si!?jsem vzpomněla že hovořim s tatou:jsemmu kamaradki je hrozně nemocna a jeji rodíče jsou prič.tata se sklidnil a řekl že gdiš uzdravi tak musim jet domu,ano tati řekla jsem a položila trupku.fuu!to nejtěši je zmnou rozhovor dopadl bodem pro mně.
Za hodku kdiš jsem už byla oblečena,někdo pomalu šel do mistnosti.mislela jsem že to bude nuj zahadni zachrance,srdce mi vilizalo z hrudniku sčerveněla jsem a otočila jsem!do misnosti ne vešel zahadni zachrance ale to byla pani ramanajsa.vidim že jsi připravena řekla,mužeme začit.co začit! zeptala jsem.sklidni se moje dite s časem všechno dozviš řekla a sedla na židli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama